Ahoj, vítám tě u dalšího Polreichcoaching newsletteru. Dnes se podíváme na zajímavý způsob, jak můžeme využít představivost pro lepší rozhodování, motivaci, nastavení cílů a vyrovnávání se s emocemi.

Aktuality a zajímavosti

  • Dnešní článek je z velké části inspirovaný knihou, kterou mám rozečtenou: Imaginable od Jane McGonigal. Z knihy samotné mám velmi rozporuplné pocity nicméně nástroje a kognitivní věda v ní popsané jsou extrémně zajímavé a donutily mě ponořit se do záplavy článků a studií na dané téma. A také vyzkoušet popsané metody na vlastní kůži
  • Když jsme u knih, v podcastu jsem se věnoval Lekcím z Stillness is the key od Ryana Holidaye

Mentální cestování časem

Každý z nás nějakou formou uvažuje o budoucnosti. Sníme, děláme plány, máme strach. Hledět do předu a snažit se alespoň trochu předvídat je přirozená lidská činnost. Dokonce natolik, že snížená schopnost/neschopnost uvažovat do budoucna je známkou mnoha psychických onemocnění. Většina těchto procesů se děje podvědomě - je spojená s naší orientací ve světě a společnosti. Velmi zajímavé jsou ale i možnosti vědomého využití těchto procesů.

O roli představivosti ve sportu jsem psal a mluvil poměrně dost a jde o dobře zmapované téma (připomínám dávné ale stále relevantní epizody s Honzou Stachem a Lekce z with winning in mind). Osobní přesah těchto principů pro mě vždy byl zásadní skrz moje zázemí v parkouru a akrobacii.

Imaginace vždy byl způsob, jakým jsem se připravoval na nové výzvy a čelil strachu z nebezpečnějších prvků. Jeden z parkourových průkopníků Ryan Doyle kdysi řekl: Pokud nedokážeš překonat strach (ze skoku) nejdřív ve své představivosti, nemůžeš čekat, že ho překonáš ve skutečnosti. A ukazuje se, že podobné principy nám pomůžou nejen ve sportu.

Episodic future thinking (EFT) je v podstatě uvažování o specifických událostech v budoucnosti s důrazem na konstrukci detailní představy zahrnující smyslové vjemy, pocity a emoce. Snažíme se co nejpřesněji si představit nějakou situaci, ve které se budeme nacházet.

Tento styl představivosti podle všeho nutí mozek aktivovat mnoho center spojených s predikcí, motivací a rozhodováním. Čím dále do budoucnosti uvažujeme (a čím větší odstup od naší aktuální situace vytváříme), tím více detailů musíme odvodit a tím náročnější vytvoření této představy je.

V čem nám to může pomoct?

Aktivně praktikovat EFT má mnoho zajímavých dopadů. Některé už jsou dobře vědecky zmapované (například vliv na rozhodování), jiné zatím odvozené z pozorování a teoretického základu.

  • Lepší rozhodování: EFT nám umožňuje prožívat různé "varianty" budoucnosti, včetně emocionálních dopadů našich případných rozhodnutí. To zlepší naše rozhodování jak v přímé rovině ("nechci utratit všechny peníze protože mi pak budou chybět a budu se cítit špatně"), tak obecně posílením samotné schopnosti předvídat a posuzovat dopad našich rozhodnutí.
    • Ukazuje se, že pokud praktikujeme EFT, máme menší tendenci k podhodnocování odložené odměny - přirozené tendence preferovat "vrabce v hrsti" oproti "holubovi" (nebo dvěma) na střeše.
    • Tyto efekty také nejsou nutně závislé na specifické představě budoucnosti. Nemusíme se tedy snažit "vymyslet co nejpravděpodobnější scénář." Stačí hlavně posilovat "mentální svaly" spojené s představivostí.
  • Motivace a následování cílů: Pokud si představujeme specifickou budoucnost a (pozitivní) emoce s ní spojené, našemu mozku se zdá realističtější i její dosažení, což má vliv na motivaci. Opět musím zdůraznit i důležitost akce, protože tento vztah funguje oběma směry. Čím více pro svůj cíl uděláme, tím lépe si dokážeme představit, že ho dosáhneme -> čím lépe si to dokážeme představit, tím motivovanější jsme
    • I negativní představy mají užitek! Představovat si jen pozitivní výsledek není ani realistické, ani chytré. Uvažovat nad překážkami, které na cestě potkáme, negativními emocemi, které budeme cítit a způsoby, jakými je můžeme překonat nám pomůže připravit se na těžkosti až skutečně přijdou.
  • Odolnost vůči stresu a kritickým situacím: V návaznosti na předchozí bod (a moje parkourové zkušenosti) je dobré zaměřit se i na negativní emoce nebo scénáře. Kontrolovaně a vědomě se vystavovat možným negativním scénářům a jejich emocionálním dopadům nám umožní trénovat odolnost a vyrovnávací strategie.
    • POZOR! To neznamená, že chceme podporovat například tendence k úzkostem a přehnaném uvažování o negativním výhledu do budoucna. Základní rozdíl je jasný: Úzkost je reakce, která přichází bez našeho vědomí a kontroly. EFT je aktivní praktika, kterou máme pod vědomou kontrolou. Osobně bych přidal i další podbod - pokud aktivně praktikujeme nějakou techniku, měla by nám (i přes zaměření na negativní emoce) nakonec přinést pozitivní dopad. "Bylo pro mě těžké představit si tuhle náročnou situaci ale teď, když jsem to zvládl se cítím klidnější."
      • Osobně vnímám, že v tomto bodě je velké nepochopení většinové veřejnosti. Ano, vystavovat se negativním situacím postupně a v kontrolovaném prostředí může být krok na cestě vyrovnávání se s úzkostí. V praxi to ale bude znamenat skutečně miniaturní kroky s odborným vedením.

Praktická implementace

Přesné protokoly jsou v této oblasti velmi vzácné ale vyzkoušet EFT není nic náročného. Prostě si vyhraď čas a zkus si představit den nebo jiný specifický časový úsek / situaci. Můžeě se podívat týden, měsíc nebo i rok / deset let dopředu.

Zásadní jsou detaily: Výzkumy se shodují v tom, že nestačí jen vágní představa. Zamysli se vždy nad kompletní scénou - co vidíš, slyšíš, cítíš. Jaké předměty jsou okolo tebe, jací lidé. Jakým problémům čelíš a jaké pocity v tobě vzbuzují.

Osobně je pro mě velmi přínosné o těchto "výletech do budoucnosti" psát. Dokáži tak obsáhnout více detailů a skutečně se "ponořit" do situace. Zejména když rozebírám možné problémy a jejich řešení je deník nedocenitelným nástrojem.

Jsem v začátcích s experimentováním, takže kromě okamžitých přínosů (lepší řešení budoucích problémů, nad kterými se zamýšlím) zatím nepozoruji větší změny ale rozhodně budu informovat dál třeba formou podcastu.

Na newsletter nyní můžeš odpovídat jako na klasický mail. Budu rád, když mi napíšeš svůj názor, zkušenosti nebo kritiku ke článku / podcastu!

Hezký den a těším se příště.