Ahoj, vítám tě u Polreichcoaching newsletteru. Na chvilku jsem se odmlčel, takže dnes mám spoustu novinek + odpověď na jeden z dotazů k praktické aplikaci disciplíny. Velmi nerad mluvím o technikáliích a nástrojích, protože vím, že tato diskuse lehce sklouzne k "toxické produktivitě." Nicméně o (denním) plánování stojí za to mluvit. Nejdřív ale slíbené novinky.

Co je nového:

  • Epizoda o disciplíně je věnovaná převážně oblasti tréninku. Jak začít s pravidelným pohybem a co je "disciplína", která nám pomůže?
    • Epizoda během posledních týdnů přitáhla dost pozornosti a dotazů. Upřímně mnohem víc, než jsem čekal. Na ty nejzajímavější postupně odpovím (a budu riskovat, že se stanu "self help" podcasterem :D )
  • Vydal jsem také epizodu Jak na stojku. Dostával jsem na toto téma neustálé dotazy a rozhodl se vzít to od podlahy. Takže krom podcastum, který je více teoretický jsem v Insider sekci na webu přichystal i sérii lekcí, které tě provedou stojkou od naprostých začátků až do balancování v prostoru. Spousta videí je samozřejmostí!
    • První lekci najdeš tady. Je věnovaná důležitým prerekvizitám a budování základní kapacity pro pozdější trénink rovnováhy.
    • Zakoupením insider členství kromě stojkové série získáš i příštup k dalším materiálům + podpoříš tvorbu podcastu a mých dalších projektů.
  • Spustili jsme nové webové stránky pro Ironwill training. Pokud chcete vysoce kvalitní (nejen) silový trénink v Brně tak budeme rádi za návštěvu. Jsem obrovsky vděčný za to, že mám možnost s Oliverem budovat projekt přesně podle mých představ.
    • A mimo Brno opět nabírám klienty do online coachingu. Spojení pohybu a nastavení životosprávy, flexibilní program a spousta dalšího. Pokud máš zájem, napiš mi a pořešíme podrobnosti.
  • I já jsem podlehl všeobecnému trendu a rozhodl se vyzkoušet Threads. Zatím vůbec netuším, jak dlouhé trvání bude tento experiment mít. Přiznám se bez mučení, že tvorba obsahu na sítě není na rozdíl od podcastu a newsletterů velké potěšení. Budu rád za tvůj názor na tento trend (můžeš mi napsat rovnou do odpovědi na tento newsletter).

Proč praktikuji denní plánování

Plánování byl jeden ze stěžejních bodů, které jsem v podcastu o disciplíně zmiňoval. Jde o první konkrétní krok k "začít se cvičením" a naplánovaný trénink je většinou odjetý trénink. Když se mě spousta z vás ptala, jaké "konkrétní nástoje" používám v rámci svého dne, musím se k plánování vrátit.

Ano, technicky řečeno už jsem vše důležité zmínil v podcastu, nicméně chci se věnovat více i plánování v kontextu běžného dne a proč si myslím, že jde o jeden ze zásadních stavebních prvků systému disciplíny. A opět se budu záměrně vyhýbat konkrétním nástrojům a aplikacím (ok, na konci možná zmíním, co používám ale věř mi, že to je mnohem větší nuda, než si teď myslíš), protože akt plánování samotný je tím nejdůležitějším principem a konkrétní nástroje jsou záležitost individuálního výběru.

Osobně praktikuji nějakou formu plánování nepravidelně už 4-5 let. Metody se střídaly ale pozitiva zůstávají. A také fakt, že pokaždé, když z plánování vypadnu se můj život radikálně zhorší. Nedokáži tak efektivně řešit problémy, narůstá stres a obecně nefunguji tak dobře.

Proč plánovat svůj den:

Trochu netradičně nechci uplně začínat produktivitou a výkonem, protože to je subjektivní záležitost mnoha lidí a také to budí nesprávnou představu, že plánování je pouze pro práci. Plánování nám pomáhá obecně, nejen s pracovním výkonem. A zásadní roli v tom hraje celková redukce stresu.

Plán totiž tvoří základní strukturu předvídatelnosti v rámci našeho dne (nebo obecně jakéhokoliv časového období), což má psychologicky uklidňující efekt. Místo toho, aby jsme čelili chaosu bez jakýchkoliv záchytných bodů a možnosti předvídat, jak alokovat svoje zdroje dostaneme alespoň základní "lešení."

Hodně s tím souvisí Allostáza (udržení rovnováhy organismu skrz změny a předvídání). Možnost předvídat je pro náš organismus velmi důležitá. Chaos vede ke stresu a neefektivnímu vynakládání energie. Předvídatelnost naopak umožňuje energii vynaložit efektivně a nestresovat se zbytečně. Tento princip se přenáší i do plánování.

"Ale co když můj den nepůjde podle plánu?"

Tohle je typická námitka, kterou jsem také používal jako omluvu proč neplánovat. Klíč je v tom, jak plánování používáme a jaký k němu máme přístup. Cílem plánování není přinutit svět k poslušnosti. Chceme pouze blízký a realistický odhad, který nám umožní základní předvídání a snížení úrovně stresu. Dobře navržený denní plán umožňuje od něj odbočit, pokud je to potřeba. Reagovat na nároky nepředvídatelnosti života. Důležitý rozdíl je v tom, že reagujeme z pozice přehledu a vědomě místo toho, aby nás chaos vláčel celým dnem.

Představ si dalekou cestu autem. Pokud si naplánuješ trasu, víš, jak dlouho zhruba pojedeš, co tě na cestě čeká (a může potkat), kde budeš tankovat atd. - drobná komplikace a objižďka tě nevyvede z míry. Pokud vyrazíš bez jakéhokoliv plánování - celá cesta je "objížďka".

Plánování nám zkrátka dává přehled.

Nástroj vs komplikace

Mnoho problémů s plánováním, na které si lidé stěžují (neflexibilita, "nechci být otrok rozvrhu", "Neměl bych pak žádnou spontánní radost") vychází dle mého názoru z nepochopení a zkreslených představ. A není se čemu divit.

Když se podíváme do sféry "produktivity" na sociálních sítích, najdeme spoustu návodů, jak svůj rozvrh ve stylu korporátní efektivity naplnit do poslední minuty "produktivitou." Dokonce už existují i nástroje využívající umělou inteligenci, které vám povinnosti překopají tak, aby jste z 24h vymáčkli i poslední kapku práce.

Jinými slovy - dělají z plánu otrokáře, který nad námi drží bič.

Věřím, že podobný styl plánování má své použití nicméně je to podobné jako s extrémními dietami - není to udržitelný způsob práce. Co potřebujeme je dobrý nástroj, který nám ulehčí život - ne přinese více stresu.

Moje rada zní: Nedělejte si z rozvrhu otrokáře. Plánujte nejen práci ale i odpočinek.

Plánujte svůj čas podle toho, jaký život chcete žít - potom vám plán pomáhá žít (to bylo hluboké)

To je taky důvod, proč si plánuju celý den. Do velké míry i svůj volný čas. Protože chci, aby zůstal volný. Aby neustoupil spontánnímu návalu chuti pracovat (většinou související s pocitem viny) nebo bezduchému sjíždění sociálních sítí. A ano, v některých obdobích je potřeba zabrat víc a volný čas jde stranou. Ale díky plánování jde o uvážené rozhodnutí.

Velkou roli v tomto pozitivnějším nastavení hraje pozorování a úpravy.

Trénuj plánování a přemýšlej, co se osvědčilo

Stejně jako ostatní prvky disciplíny je i plánování dovednost, kterou postupně zlepšujeme. Na začátku pravděpodobně nebudeš mít odhad v tom, jak dlouho ti věci potrvají a kolik jich zvládneš za den. Téměř jistě podhodnotíš potřebný čas a nadhodnotíš své schopnosti. To není žádná ostuda - stane se to každému.

Důležitou součástí tvorby plánů by tedy měla být reflexe a následné úpravy. Na některé věci si zkrátka budeš muset vyhradit víc času. Pravděpodobně nebudeš zvládat více kongnitivně náročných úkolů za den. Plán a reflexe nad tím je možnost počítat s těmito omezeními a pracovat okolo nich. Bez pocitu viny nebo naštvání na sebe sama.

Z logiky věci vyplývá, že plány se budou měnit. Neexistuje ideální "denní rozvrh", který bude vyhovovat každému. Dokonce si myslím, že tvůj ideál se bude lišit v závislosti na období, ve kterém se nalézáš. Plánování, opět, neznamená, že musíš svůj život namlátit do pevně daných kolejí. Vytvoříš si taková vodítka, která jsou užitečná pro tebe.

Moje plánováni

Na konec slíbená "workflow", kterou aktuálně používám já. Volně vycházím z práce Cala Newporta a jeho "multi-scale" plánování. Multi-scale prostě znamená od delších časových období a větších cílů přes týdny až ke dnům a jednotlivým akcím.

  • Každý den večer strávím 10-20 minut plánováním dalšího dne. Používám jednoduchý rozpis ve stylu: "7:00 - 8:00 : Trénink s klientem". Obsidian má plugin, který tento plaintextový rozpis převede do grafické podoby. Používám ho ale dívám se na něj velmi zřídka.
    • Během plánování beru na vědomí svoje cíle a aktuální projekty. Úkoly se přenáší z měsíčních plánů (o tom někdy příště, není to velmi důležité zejména ze začátku)
  • Přes den můžu jednotlivé bloky přesouvat, jak je potřeba. Zvlášť, když klienti ruší tréninky nebo chtějí náhrady je to nutnost. Prostě přepíšu hodiny a obsah
  • Večer vyhodnotím, co fungovalo dobře, co ne a jak to mohu zkusit jinak. Pak opět plánuji další den.

To je v podstatě vše. Plánování, provedení, reflexe, přizpůsobení, plánování. Jak jsem zmínil, používám především PC a Obsidian ale pro některé dny se více hodí papírový sešit.

Začít můžeš prakticky jakkoliv. I obyčejný textový soubor postačí (Obsidian je v podstatě glorifikovaný markdown textový editor). Hlavní je začít.

Budu rád za jakékoliv podněty a dotazy, které tě napadnou. Můžeš odepsat rovnou na tento mail (nebo na webu do komentáře).

Měj se hezky a těším se příště!