Vítám tě u dnešního newsletteru. Dnes se chci podělit o svoje poznámky na téma rozhodování. Vychází ze skvělé knihy "Clear Thinking" od Shanea Parrishe, kterou rozhodně doporučuji. Nabízí jiný pohled na rozhodování, stres a "kvalitní přemýšlení", který mi přijde použitelnější, než většina literatury na podobné téma.

Aktuality:

Dnes bych měl hlavně vyhodit kostlivce ze skříně: Proč nastala tak dlouhá pauza ve vydávání podcastu a newsletteru? Ve zkratce - potřeboval jsem dát na nohy nový byznys a celý můj život se točil okolo tohoto úkolu. Několikrát jsem si myslel, že "už je hotovo" ale jak už to bývá, stále se objevovaly nové věci (základní lekce: Všechno trvá 2x déle, než si myslím).

Samozřejmě se následně objevily i pochybnosti o tom, jestli se vůbec vracet po tak dlouhé neaktivitě. Ale upřímně - chybělo mi to. Po dlouhé době také cítím, že se s podcastem i psaním můžu vrátit k čisté radosti z tvorby. Takže jsem tady: Děkuji všem za trpělivost.

Největší chyby v rozhodování se nedějí protože přemýšlíme špatně ale protože nemyslíme vůbec (nemáme na to prostor)

Konvenční techniky pro lepší myšlení a rozhodování se snaží zlepšit jak uvažujeme. Největší důvod špatných rozhodnutí ale není špatné uvažování - největší chyby děláme, pokud neuvažujeme vůbec.

Může to být vlivem emocí, které převezmou kontrolu nebo situace, která nás strhne. Nebo máme naučené vzorce řešení, ke kterým automaticky sklouzáváme. Každopádně základním kamenem dobrého myšlení je schopnost zastavit se a uvědomit si, že v danou chvíli musíme přemýšlet. Bez toho jsou všechny ostatní techniky odsouzené k nezdaru.

Naše pozice ovlivňuje rozhodování a možnosti, které máme

Pokud jsme v dobré pozici, máme více dobrých možností a i když nejsme tak dobří v rozhodování, pravděpodobně se rozhodneme "správně" -> rozhodnutí pro nás bude pozitivní.

Pokud jsme ve špatné pozici, máme pravděpodobně jen špatné možnosti -> je velmi těžké udělat dobré rozhodnutí.

Budování dobré pozice je důležitější než "velká" rozhodnutí a pozici budujeme prací každý den. Střádáním drobných akcí, které nás posouvají do lepší nebo horší pozice.

Je dobré se před rozhodnutím zeptat: Posune mě tato akce do lepší nebo horší pozice v budoucnu.

Sebekontrola = vytvoření prostoru pro myšlení

Snažit se silou vůle překonat naše základní [1] vzorce má velmi omezený účinek. Například v dostatečně emocionálně napjaté situaci to je prakticky nemožné.

Sebekontrola není o tom "neprožívat" emoce nebo nemít základní vzorce myšlení ALE o schopnosti vytvořit prostor mezi prožitkem/emocí a rozhodnutím. Prostor pro přemýšlení.

Prostor můžeme vytvořit mnoha způsoby (a tak rozvíjet sebekontrolu)

  • Zlepšení naší schopnosti zvládat základní vzorce
  • Přeprogramování základních vzorců
    Strategie a taktiky, které základní vzorce vyřadí nebo "ohnou" v náš prospěch (typicky změna prostředí - "nemám čokoládu, nemusím překonávat chuť ji sníst")

Sebekontrola stejně jako disciplína není otázkou vůle ale kombinací tréninku a strategií.

  1. Dané biologickým a kulturním nastavením. ↩︎

Mějte se krásně a těším se příště.

Olda